V prvním domácím zápase jsme chtěli navázat na výkony z minulé sezóny, i když jsme samozřejmě věděli, že Kroměříž bude velmi těžký soupeř. Přesto, že jsme soupeře nikdy osobně neviděli hrát, tak nebylo moc složité si domyslet jejich herní pojetí, což se vlastně potvrzovalo od úvodního hvizdu. Hosté přijeli ve složení v němž nechyběly posily ze širšího kádru druholigového A mužstva. Kroměříž po celý zápas hrála dynamicky, velmi dobře individuálně i týmově, s návyky, které se mužstvům v této soutěži budou velmi těžko bránit.

Začátek jsme trošku úmyslně ponechali hostům, abychom si soupeře alespoň trošku fakticky nakoukali. Byli jsme sice méně na míči, ale do žádné gólové situace jsme hosty nepustili a vyčkávali jsme spíše na brejky.  Nebyl to z naší strany ale žádný zaparkovaný autobus, snažili jsme se také o fotbalovost a vyplatilo se nám to po akci T. Hiblera, který prošel přes dva hráče a krásně našel T. Stojaspala jenž svoji šanci nekompromisně využil a poslal nás do vedení.

V úvodu druhé půlky střela agilního Hiblera skončila pouze na břevnu, což překvapilo všechny naše hráče, jenž zůstali  v domnění oslavy branky na soupeřově polovině a hosté z perfektně zahraného protiútoku Červenkou vyrovnali.

V následných minutách jsme tahali za kratší konec. Hned 2x nás zachránil od obdržené branky ofside a v neposlední řadě také brankář Semanko.

Celkově dneska určitě bod s velmi kvalitním soupeřem bereme. Nemůžu klukům vytýkat bojovnost, avšak na náš standart jsme zejména v obranné fázi vytvořili až příliš individuálních chyb, které nás stály mnoho sil. Myslím ale, že dnešní utkání bylo pro obě mužstva a také pro diváky zajímavou konfrontací s ambiciózním nováčkem soutěže.

Hlavním úkolem pro dnešní zápas bylo rozloučit se s úctou nejenom s domácími fanoušky, ale také s triem dlouholetých opor našeho mužstva a to kapitánem Radkem Kadlčkem, Ivo Bídou a Kubou Šmehlíkem.

Do utkání vstoupili obě mužstva aktivně a vytvořili si nějaké šance. Na 1:0 vsítil branku pohotovou střelou ze dvaceti metrů Michael Palík. Poté jsme měli asi 7 nebezpečných střel, ale ani jedna v síti neskončila. Hosté měli rovněž dvě šance na srovnání, které promarnili. Už ve druhém poločase po sehraném signálu z rohového kopu milimetrově vymetl pavučinu Venca Ondřejka a na hřišti jsme už jasně dominovali. Na pokutový kop byl z branky vyslán Radek Kadlček a s přehledem zvýšil na 3:0. Poté se po rohu opět po secvičeném náběhu prosadil Míša Palík. V závěru chtěl z další penalty Venca Ondřejka napodobit mě a Tondu Panenku, ale asi každý včetně hostujícího gólmana jeho úmysl přečetl. Naštěstí nás dneska neproměněné vyložené šance nemusí mrzet, ale samostatné úniky Pavla Krchňáčka nebo Toma Hiblera by měli končit gólově. Musím ale říct, že Bojkovice se snažily hrát také kombinační fotbal a myslím, že to byl oboustranně hezký zápas. Jarní část sezóny s jednou prohrou pro nás skončila skvěle, 4. místa si vážíme a doufám, že kluci pochopili, jakým způsobem se k tomu dopracovali. Za celou sezónu jim stejně jako našim fanouškům ze srdce děkuji a přál bych si, aby našich 7 výher na Dolněmčanském stadionu v řadě přilákalo i diváky, kteří na fotbal kdysi bohužel zanevřeli.

Po předešlých výborných výsledcích a také výkonech, kdy jsme si nastavili laťku hodně vysoko, jsme se snažili na další domácí zápas připravit tak, abychom hlavně „nevyhořeli“ jak se to běžně stává.  Fanoušci Dolněmčí už přehodnotili také svoje požadavky na naši hru a je samozřejmě stále složitější je nezklamat, protože žádný strom neroste do nebe. Netajil jsem se tím, že dneska nám šlo ale hlavně o výsledek, protože mým takovým tajným cílem je umístění na  4. místě., což bych vzhledem k tomu, že do jarní části sezóny jsme vstupovali z desáté příčky, bral jako obrovský úspěch. Když k nám Mladcová přijela s jedenácti hráči bez náhradníků a prvních deset minut zápasu jsme jim téměř nepůjčili míč, brali jsme to jako hotovou věc a mysleli si, že je jenom otázkou času, kdy se začneme prosazovat i brankově. Klasicky jsme čekali, že hosté nám zřejmě výhru darují jen tak. Sice jsme neproměnili nějaké byť gólové šance, ale opak našich domněnek byl pravdou. Hosté hru postupně začali vyrovnávat. První poločas jsme ale i tak byli lepším týmem, když hosté měli jednu šanci z brejku, ale Kadlček nás podržel. Druhý poločas byl oboustranně plný nepřesností, nám úplně odpadla rozehrávka. Marně jsme hledali svoji formu. Fotbalově nám to nešlo, navíc jsme byli pozdě v soubojích.  Brankář hostů, hlavně jehož zásluhou bylo ale skóre dlouho bezbrankové, naštěstí pro nás neudržel Palíkův přímý a Libor Kadlček pohotově dorazil míč do sítě. Byla to odměna za to, že byl jediný hráč z obou mužstev, kterého napadlo dobíhat trestňák. V závěru zápasu byli už hosté pohyblivější, my jsme se snažili ubránit hubenou a šťastnou výhru, což se nám nakonec povedlo. Byl to pro nás hodně těžký zápas, protože jsme prostě nehráli dobře a Mladcová ukázala, že jim v týmu nechybí kvalita ani bojovnost. I takové zápasy je důležité zvládnout a já věřím, že nás vydřená výhra ještě psychicky posílí.

Bez zraněného Semanka, Petě Bobčíka, Romana Bobčíka a se stopkou pro Tomáše Tinku jsme vstupovali do zápasu proti Zborovicím s respektem, ale zároveň s obrovským odhodláním natáhnout šňůru letošní stoprocentní výherní bilance na domácím hřišti.

Na kvalitního soupeře jsme se poctivě v týdnu připravili a správně si na zápas nastavili myšlenky. Od úvodu jsme byli rychlejší, dravější i přesnější, přestože fotbalová kvalita byla viditelná na obou stranách. Zaslouženě jsme šli do vedení, když si Palík chytře dorazil svoji neproměněnou penaltu. Na 2:0 zvýšil po úniku Pavel Krchňáček a na 3:0 po pohotové rozehrávce nekompromisně zavěsil Ondřejka. V prvním poločase jsme mohli přidat ještě po krásných kombinacích nejméně dvě branky, ale skóre už jsme nenavýšili. Důležitou roli ale sehrál i Radek Kadlček v brance, který vychytal jeden samostatný únik soupeře a poradil si i s nevídanou malou domů od Libora Kadlčka, který v něj měl při této rozehrávce plnou důvěru 🙂

Do druhé půlky jsme šli s tím, že utkání je pořád otevřené, ale samozřejmě jsme si už rozdělili taktické pokyny a cíl byl získat tři body. Po krásné kombinační akci zvyšoval na 4:0 do prázdné branky Ondřejka. Hosté se poté zaslouženě také prosadili a snížili na 4:1. My jsme opět ale předvedli akci jako z exhibičního střetnutí a opět do prázdné navýšil na 5:1 Tomáš Stojaspal. V utkání byly poté na obou stranách vidět další šance, obě mužstva nastřelila tyčku. Už za rozhodnutého stavu jsme však v samotném závěru trošku polevili a dvakrát nezachytili náběh soupeře, který upravil výsledek na zajímavých a asi spravedlivých 5:3. Byl to pro diváky určitě pohledný a oboustranně kvalitní zápas, ze kterého zcela zaslouženě bereme tři body. Dneska si naprosto všichni kluci za přístup i výkon zaslouží pochvalu a respekt.